ikonka

Osvobozený semafor přivádí na scénu hravost i slavné hity
(strana 02)

Mudrování dvojice tuláků o tom, že "dneska už lidi vůbec víc čtou" doplňují
zlidovělé šlágry, jako Život je jen náhoda a Šaty dělaj člověka. Se smyslem
pro jemný detail, s buřinkou a slamákem na hlavě, pak Musialek s Resslerem
střihnou i úryvky z Ďábla z Vinohrad či Jonáše a tingltangl. Semaforské hity Míč,
Tulipán nebo Melancholické blues absolventům katedry muzikálového herectví
JAMU sedí stejně, jako S+Š před lety.

Jestliže portrétům nejslavnějších českých divadelních dvojic sluší interpretační
umírněnost a pietní vztah k předloze, absurditou a nonsensem překypuje
pseudovědecká přednáška o katabázi živých buněk. Ta navíc funguje jako předěl
mezi jednotlivými výstupy a nejvíce odkazuje k poetice divadelního spolku
Slawjena, k jehož protagonistům Ressler, Musialek i Vorbová patří.
Terminologická smršť maďarských vědců Ambrože Kifoše a Atilly Vrubela, v jejíchž
zákrutech se i ten nejotrlejší divák (ke svému pobavení) musí zákonitě velmi
rychle ztratit, odkazují k recesi a dada.